Jan Šrámek (1870–1956), v letech 1940–1945 předseda londýnské exilové vlády, patří mezi významné politiky českých a československých dějin. Kniha tří historiků, působících na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, sleduje dlouhý životní příběh jednoho ze zakladatelů křesťansko-demokratického politického směru u nás, jeho cestu ke kněžství a posléze k sociální a politické činnosti, podíl na sjednocení moravských a českých křesťanských stran v Československou stranu lidovou v roce 1919, i vlivné postavení, které si Jan Šrámek vydobyl na politické scéně první československé republiky. Pozornosti se dostává i druhé, dramatičtější části Šrámkova života a politického působení, jeho emigraci před nacistickou hrozbou a působení v čele exilové vlády, nejprve na pozici předsedy a posléze náměstka předsedy vlády, tj. místopředsedy kabinetu. Ani Jan Šrámek po únorovém převratu 1948 neunikl osudu nekomunistických politiků Československa, po neúspěšném pokusu o útěk byl až do smrti zadržován v internaci. Fundovaný životopis z pera předních odborníků je splátkou dluhu „politikovi dobré vůle“, nepřehlédnutelné postavě našich moderních dějin.