Kniha navazuje na řadu autorů – především historiků a teologů, kteří se tématem prvního vatikánského koncilu v různých souvislostech zabývali a zabývají již téměř půldruhého století. Jejím záměrem je spojit velké téma všeobecného církevního koncilu s lokálními dějinami, respektive s děním v Českých Budějovicích v době příprav, trvání a krátce po přerušení sněmu. Pohybuje se tedy ve dvou kontextech: prvním je světová událost koncilu, druhým krajské a zároveň biskupské sídelní město. Tím, co tyto dva kontexty propojuje, je jednak osobnost českobudějovického biskupa a zároveň osobního účastníka koncilu Jana Valeriána Jirsíka stojícího názorově na straně sněmovní menšiny, a dále reflexe koncilního dění v místním dobovém tisku. Jak Jirsíka s jeho tehdy vydávanými pastýřskými listy, tak i dobový tisk reprezentovaný pravidelně vycházejícími českobudějovickými českými i německými novinami, lze označit za tvůrce veřejného mínění, díky nimž se informace o významu koncilu a koncilním dění dostávaly do povědomí tehdejších obyvatel města, žijících ve specifické nábožensko-společensko-kulturní situaci poznamenané především národnostními, ale také mezi-konfesními spory. Právě díky novinám je možné sledovat také dopad kontroverzí spojených s vyhlášením dogmat o papežské neomylnosti a papežském primátu v převážně katolickém městě.