365 dní. Jedním slovem byl to kalup! Křižoval jsem vzduchem mezi kontinenty a horstvy naší malebné planety jak stěhovavý dravec bez hnízda. Deník se mi rychle zaplňoval řádky zachycujícími pestrost dnů. Moje druhá knížka zaznamenává dvanáct měsíců úpisu s ďáblem. Popisuji zde mimo jiné čtyři horolezecké expedice. Za prvé dokončení prvovýstupu na osmitisícový Gasherbrum I. neboli Krásnou horu, majestátně se tyčící na severní hranici Pákistánu. Po krátkém zastavení doma následoval přelet na jihoamerický kontinent, nalodění se na malou jachtu a plavba přes bouřlivý Drakeův průliv ke břehům Antarktidy. Tam jsem lezl v nedotčené pohádkové krajině a dělal skutečně první lidské otisky. V mezičase vichřic a nekončícího antarktického dne jsem stih vylézt na panenský štít, co od té doby nese jméno, které jsem mu s parťákem dal.

Pokračoval jsem výpravou do centrálního nepálského Himálaje na do té doby nelezenou stěnu. Z dálky připomínala tesák, trhající mraky vedví. Bylo jasné, že musela být má. Závěrečný běh patřil Nahé hoře – či hoře Zabiják –, jak ji bohužel lidé nelichotivě nazvali. Ano, odehrály se tam desítky tragédií s hořkým koncem. Věřte však, že na vině není přírodní div Naga Parbat s největší stěnou světa. To lidská touha, mnohdy hloupost a někdy jen špatný okamžik se podepsaly na konečném skóre. Přesto osmitisícový diamant západního Himálaje dál v poklidu kraluje svému okolí, láká a ohromuje zároveň.

Ovšem kdybych na začátku věděl, kolik úsilí bude v součtu stát další rok balancování na ostré hraně mezi životem a krůčkem k věčnosti, nikdy bych do toho nešel. Nejsem Sibyla z Théb a budoucnost dopředu nevidím. Vlastně je to asi dobře, jelikož příjemné přijímám lehce, téměř s automatickou samozřejmostí. Znát však protivenství, co mají přijít, by mohlo zastavit jakékoliv snažení. Tím se uzavírá kruh ohraničený časem 365 dnů, kde jsou kromě výprav i střípky z běžného rodinného života, mediální prostituce či šedé všednosti. Mám jednu výhodu oproti vám, každý okamžik jsem totiž prožil. Přesto až díky třídění článků, z nichž část byla publikována v tisku nebo odvysílaná ve filmových dokumentech, jsem si některé okamžiky z bezpečí odstupu konečně vychutnal nebo prožil zcela znova. The End, Maara