Vekslačka
Když jí bylo třináct, v poválečném Československu byla vyhlášena měnová reforma a Alminu rodinu to z...
To, co se děje v téhle knize, žádný mileniál nepochopí.
Román Katerina velmi volně navazuje na Freyovu knihu Milion malých střípků, která počátkem milénia rozvířila literární i mediální vody. Syrový autobiografický memoár líčící propad do drogové závislosti, zločinu a následnou cestu k uzdravení byl literární kritikou i čtenáři přijat neobyčejně příznivě, stal se mezinárodním bestsellerem a na Amazonu byl jmenován knihou roku. Následovala ovšem mediální aféra, během níž Frey přiznal, že část příhod popsaných v knize si vymyslel.
Snad právě kvůli této kontroverzi přichází Frey se svým dalším románem po téměř dvou desetiletích – a i do něj vkládá zjevně autobiografické prvky. Děj se rozpíná mezi Paříží v roce 1992 a současností v Los Angeles. Jako mnoho mladých Američanů odjíždí Jay na rok do Paříže, kde touží napsat knihu, jež by vyšlehla jako plamen a spálila svět. Záhy ovšem zapadne do nejdivočejšího životního stylu, jaký si lze představit: sex, drogy a alkohol se valí jeho životem ve větším než velkém množství. Uprostřed té smršti potkává krásnou rusovlasou modelku, do níž se bláznivě zamiluje, a společně pokračují v divoké jízdě, která nemá šanci skončit dobře.
O pětadvacet let později je z Jaye slavný, bohatý, leč vyhořelý spisovatel. Má za sebou kontroverzi kvůli své předchozí knize a jeho život jako by postrádal smysl. Vtom se ovšem objeví série záhadných vzkazů na Facebooku, jež jako by ho znovu vtáhla do života, který kdysi opustil.
Román Katerina je psán stejně syrovým, úderným a nekonvenčním stylem jako Milion malých střípků. Frey zde podobně jako předtím rozostřuje hranici mezi fikcí a realitou a znovu hraje se čtenáři hru, na niž nezbývá než přistoupit.
Uživatelskou recenzi mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé
Přihlásit