Praha Strašidelná - Arnošt Goldflam Tato kniha, dle anotace, slibuje poznat zákoutí a legendy Prahy. A já si proto myslela, že to bude něco na způsob pověstí. Zmýlila jsem se, protože hned v úvodu je napsáno, že se jedná o fantazii autora. Nevadí. Kniha nám předvádí několik pohádek (alespoň tak jsem to vnímala), kdy sem tam zvítězí dobro nad zlem či skrývá nějaké ponaučení. Nad mnohými zápletkami jsem kroutila hlavou a někdy se příjemně bavila. Dodnes úplně netuším, jaké ve mne kniha vyvolala pocity. Není vyloženě špatná, ale ani to není nějaká bomba. Co musím pochválit je styl vyprávění, protože člověk měl pocit, že to pověst skutečně je. Autor má talent na psaní takovýchto knih. Kniha je obohacena i o ilustrace, které byly místy opravdu propracované a dovedu si představit, že by to kdejaké dítě vyděsilo. Knihu bych totiž doporučila mladším čtenářům. Viděla bych to od cca 10 let výše. Nebo také těm, kteří hledají oddechovku. Ve finále kniha byla příjemným zpestřením na dvě hodinky, ale bohužel spadne do kategorie “nenadchne ani neurazí”. Knihu čteme v lednu v našem čtenářského klubu, tak jsem zvědavá, jak budou hodnotit ostatní. Zaujala mne ale další kniha autora a to konkrétně Strašidelné Brno. Hodnotím tedy 3/5⭐️

• Jee, Arnošt Goldflam, toho já znám! Pravil nadšeně můj kluk, když viděl, že jsem rozečetla autorovu knížku Praha strašidelná. No to asi těžko, ohradila jsem se v domnění, že o literátech ví kulový (nejchytřejší jsem v tomhle směru samozřejmě JÁ). No, vždyť je to herec! Dorazil mě svými vědomostmi. A tak jsem googlila. Měl pravdu. • Nebudu chodit dlouho kolem horký kaše. Jednoznačný je, že tyhle příběhy nebudou pro každýho. Sama jsem je četla s údivem a obočí mi co chvíli lítalo nevěřícně nahoru. Některé texty připomínaly pohádku, kde dobro zvítězilo nad zlem, jiné na mě působily krutě a syrově. Setkala jsem se s docela pestrou přehlídkou příšer i jiných nadpřirozených bytostí a často se vracela k některým ilustracím. • Nevím, zda jsou tyto příběhy čistě výplodem autorovy fantazie nebo chtěl do svých slov promítnout něco víc. S charaktery některých postav i situacemi se velmi lehce setkáte v dnešní době či společnosti. Což je vzhledem k ději poměrně děsivý. • Závěrem? Pořád je ve mně hrozně moc rozporuplnejch pocitů. Něco se mi líbilo moc, něco vůbec ne. Na druhou stranu mám pocit, že tahle knížka svým způsobem vybočuje z tý početný řady knih, kterou jsem letos přečetla. Vyzkoušejte ji a sami uvidíte, jak na vás zapůsobí.