To, co mi u Touhy chybělo, mi Vztek naplno vynahradil. Konečně se více ponoříme do světa, kde magické bytosti žijí skryté před lidmi a dozvíme se i o dalších školách, kde studují například mořské panny. Prosím, tohle chci v pokračování! Hrozně mě bavilo se dozvědět i více o tom, jak funguje samotný Kruh a hierarchie v něm. Krom skvělých vedlejších postav, jako jsou Flint s Macy, se přidají i další a já si je do jednoho zamilovala. O to víc mě bolí, jaký osud si pro ně autorka nachystala. Problém jsem zde měla opět s délkou a hlavní hrdinkou. Fakt se snažím si ke Grace najít cestu, ale nedokážu sympatizovat s někým, kdo 600 stránek neustále fňuká. Stejně tak je potřeba přežít nudný rozjezd, který zabere první třetinu, ale věřte mi, že potom kniha nabere na akci a ta stojí za to. Po konci prvního dílu jsem měla spoustu otázek, na které jsem bohužel nedostala odpovědi, vše bylo takovým stylem nikdo nic neví, ale i tak mě bavil směr, kterým se druhý díl ubíral. Pro slovní přestřelky Grace a Hudsona žiju (ok, celkově pro Hudsona) a samozřejmě nechybí obrovský cliffhanger na konci. Který je pravda sice otřepaný a všichni víme, kterým směrem kniha půjde, ale.. Vlastně mi to vůbec nevadí. Když tedy pominu pomalejší start a nesympatickou Grace, pokračování za mě dopadlo ještě lépe, jak první díl a těším se na další knihy ze série. Že by moje nová guilty pleasure upířina?