Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku. Po knize povídek je tu Tom Hanks s románovým příběhem o tvorbě filmu. Na pozadí několika hlavních postav má čtenář možnost nahlédnout pod pokličku toho, jak se od příběhu na pozadí člověk přes námět dostane přes peklo vývoje, přípravu, casting, výrobu a postprodukci k finálnímu výsledku a přitom spousta životů a osudů zůstane navždy změněna a to vše na pozadí tří časových linií. Musím říci, že synchronicitou se ke mně dostala kniha v době, kdy jsem řešila osobní dilema, jestli sama z filmového průmyslu mám odejít, ale to je jiná pohádka. Každopádně na mě celé dílo působilo velmi silně a hlavně nostalgicky. Jako člověk, který je na takový proces zvyklý jsem se jen usmívala, přitakávala a tak moc jsem rozuměla. Otázkou je, pokud to čte člověk filmovým průmyslem nepolíbený, jestli je to poučné, záživné a alespoň pomůže čtenáři udělat si obrázek o tom, co takové pozlátko ve výsledku znamená, kolik potu, dřiny, odříkání, krve a slz tvoří na pozadí to, co potom na posvátném stříbrném plátně dokáže v tom nejlepším případě uhranout, nadchnout, a divák se jen užasle dívá. Přeji čtenářům, aby je přečtení Bijáku obohatilo, dostali další optiku, skrze kterou se na filmovou branži dívat. K tomu, věřím, dopomůže styl Toma Hankse, na který jsem se, přiznám se, musela chvilku zvyknout, ale postupně si člověka příběh spolu popisovanými s osudy natolik získal, že se nechal unášet popisovanými skutečnostmi, jako by se pohybovaly před očima jako běžící filmový kotouč.

Chcete vědět, jak se točí film? Začtěte se do Bijáku! V knize se nám prolínají tři časové linky – v roce 1947 malý Robby poprvé potká svého strýce Boba a setkání v něm zanechá silný dojem. V roce 1970 je z Robbyho tvůrce komiksů. A v současnosti úspěšný režisér objeví komiks, podle kterého se rozhodne natočit film. To, že je Tom Hanks fenomenální herec asi vůbec nemusím zmiňovat, ale jaký je spisovatel? Musím říct, že jsem po této knize sáhla právě z tohoto důvodu, abych zjistila, jak Tom Hanks píše. A bohužel mi jeho styl vůbec nesedl. Na obranu však hned zkraje musím říct, že kniha rozhodně není špatná, bude mít své fanoušky, ale já mezi ně patřit nebudu. Z textu je rozhodně znát, že autor ví, o čem píše. Filmů natočil bezpočet a své zkušenosti zakomponoval do textu. Bavilo mě poznávat různé postavičky, které se motají kolem filmu, i třeba jejich cestu, jak se k takové práci dostaly. Já se při čtení bohužel nudila, nebavil mě číst návod o tom, jak natočit film. Celou dobu jsem měla pocit, jako kdyby mě něco v příběhu chybělo, jako kdyby nám autor zapomněl něco říci. Na konci se vše krásně propojí, i přesto mi to bylo málo. Co mi v příběhu hodně chybělo, byly emoce. Absolutně nic se na mě nepřeneslo. I když tu byli různí lidé se svými problémy, vůbec se mě jejich osudy nedotkly. Knihu zkuste, je zajímavá, třeba zrovna vám sedne a užijete si ji od začátku do konce. Já už raději budu Toma Hankse sledovat jen na plátně.