Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku. Shakespeare meets vývojáře počítačových her a aplikací meets in Londýn cross Oxford meets na Vánoce meets zlomené srdce meets Zatím co jsi spal. Velice dobře se knížka četla, přečteno za dva dny. Příběh Febe, mladé studentky anglické literatury, a mimo jiné znalkyně Shakespeara sledujeme z jejího pohledu. Předvánoční čas je velmi intenzivní období, které si vybírá těžkou emocionální daň obzvláště, když člověk – Febe, nemá už z rodiny nikoho, je odkázaná na sebe. Aby mohla odjet s kamarádkou na lyžařský pobyt, ze zoufalství souhlasí, že bude hrát novou přítelkyni kamaráda manžela Febeiny nejlepší kamarádky. Liam chce totiž získat svou bývalou Charlotte, a jeho plán je, že kvůli žárlivosti prozří a pochopí, co v něm ztratila a výsledkem bude, že se k němu vrátí. Ale jak už to tak bývá, řekněte Bohu své plány, a on se vám vysměje. Velmi pozitivně jsem, jako čtenář, vnímala poetický popis lokací, člověk měl totiž pocit, že se octnul na místě s postavami. Charakter Febe byl postaven na silných základech, včetně prožívaných pocitů. Čtenář tak z informací o životě a minulosti Febe s postavou naprosto soucítí a chápe, proč se chová tak jak se chová. Hra push & pull dobře funguje, charaktery jsou popsány a rozehrány velmi specificky, až bych řekla klasicky. V některých momentech jsem ovšem měla pocit, že sleduji určité scény z filmu Zatím, co jsi spal. A stejně jako tam, i zde byť velice chytrý, inteligentní mladý muž nevidí, co se mu odvíjí přímo před očima a za určité jednání by ho člověk nejraději pořádně chytl za ramena a zatřásl s ním. Ale jak to tak už bývá, proplesknutí od života samého nenechá na sebe dlouho čekat. Oceňuji taky napasování ne zrovna lehkých citátů z děl Shakespeara v určitých momentech. Vždy padly jako rukavice na ruku a autorka jimi naštěstí šetřila jako šafránu. Co bylo unikátní a co se musí autorce nechat, je propojení právě literatury, konkrétně Shakespearových děl, a světa tak odlišného, jakými jsou herní konzole. Když si dítě hraje, neustále rozpíná svůj individuální svět fantazie. A co jiného, než navštívení světa fantazie, vlastně taková četba je? Byla by škoda, kdyby si člověk přestal hrát jenom proto, že už není dítě. A stejně tak by neměl zanedbávat čtení. A proto čtěte, vážení čtenáři.