Příběh o Labuti a lovci je nejstarší vyprávěný mýtus, známý po celém světě. Přiznám se, že jsem o něm nikdy neslyšela ani nečetla, zkrátka jej vůbec neznala a o to víc jsem si čtení užívala. Děj příběhu autor zasadil do krajiny okolo Lipna, kde se před tisíci lety mohlo rozprostírat území neolitických lovců. A já při čtení měla pocit jako bych byla s lovcem v jeho době, šla okolím řeky plné mokřadů, lovila s ním, slyšela zvuky ptactva i zvířat. Syrovost příběhu o životě Říčních lidí, jejich zvyků, popis přírody, soužití Labuti a Lovce mě neskutečně vtáhly do děje. Musím říct, že jsem knížku zhltla za odpoledne. Při čtení se mně vybavilo, jak jsem jako dítě četla Lovce mamutů od Štorcha. Labuť a lovec je krásný, teskný příběh o střetu kultur, civilizací a také o životě našich předků.