Nikdy si nepřála děti. Osm let už chodí s Philipem a vždycky byli zajedno, že je mít nebudou – aspoň doteď. Protože co když si Philip začíná uvědomovat, že by se možná tátou stát chtěl? Do toho spolu její nejlepší kamarádi čekají první dítě a matka by si přála vnoučata. Najednou jsou všude kolem novopečení rodiče, porody nebo kamarádi, kteří mají pocit, že jim utíká čas, zatímco ona sama si stojí za svým rozhodnutím děti nemít. Nebude toho ale jednou litovat?

Román Nikdy, nikdy, nikdy se zamýšlí nad tím, proč se stáváme rodiči a proč si naopak někdo zvolí život bez dětí. Ukazuje, jaké je rozhodnout se jinak, než se od nás očekává, ale zároveň toužit po obyčejném životě.

„Bezdětné ženy tu byly. Jsou. A vždycky budou. Důvodů může být nespočet – a jedním z nich je vlastní rozhodnutí. A právě ty jsou nejpodezřelejší. Nejsou sobecké? Naprosto pomýlené? A hlavně – nebudou litovat? Nikdy, nikdy, nikdy je román o tom, že žádné rozhodnutí není správné. Ani špatné. A že nakonec jde jen o jedno: vydržet sama se sebou. Snést se. Unést se. A vědět, kým vlastně jsem. I když to znamená nebýt jako ostatní. Skandálně vyčnívat. Nevejít se do žádné předem dané formy.“ – Klára Vlasáková