Hans Hagen. Postava oblíbená hlavně mezi trampy, kteří si mezi sebou vyprávějí děsivý příběh o muži, který žije ve štolách Velké a Malé Ameriky. Je to kus nádherné země. Na povrchu. Labyrint podzemních chodeb, který spojuje opuštěné vápencové lomy, je zahalen legendou právě o Hansi Hagenovi. Nikdo neví, kdo přesně to byl. Snad vojákem německé armády v období 2. světové války, snad dělníkem, který v lomu pracoval. Každopádně o něm vznikla legenda a nikdo se s Hansem, respektive jeho duchem, nechce setkat. Johana a František. Dva mladí lidé, kteří vyráží do lomu u Velké a Malé Ameriky, aby prožili dobrodružství. Netuší však, že se jejich výlet změní o holý boj o život. Pronásleduje je snad Hans Hagen? Nebo jsou obětmi vlastních děsivých představ? O lomech toho mají načteno spousty, nastudované mapy, přesto, když je kolem nich černočerná tma, jsou ztraceni. Vyděšení k smrti. Přiznávám na rovinu, že jsem se při čtení neskutečně bála. Autor dokázal bravurně vykreslit pocity lidí, kteří bloudili štolami. Strach, tma, divné zvuky či hlasy. Osoby, které se potkávali ač se potkávat neměli. Děsivé, opravdu děsivé. Samotná legenda o Hagenovi je strašidelná, natož jeho gong, o kterém se říká, že kdo na něj zazvoní, do roka zemře. Brrr. Líbilo se mi, jak František i Johana pochybovali o svém zdravém rozumu, jak se stále snažili myslet racionálně, ale situace jim to nedovolovala. Myslela jsem si, že od Ignis fatuus od paní Klabouchové už nebudu číst nic tak děsivého. Smyčka však splnila má očekávání, ona je vlastně předčila. Ta kniha splnila vše. Bála jsem se, něčemu jsem se přiučila, po dočtení přišlo hluboké ufff, ale pak jsem vlastně měla obrovskou chuť si o Hansi Hagenovi najít další informace. Děkuji za perfektní čtenářský zážitek. Knížku doporučuji všemi deseti.