Jsi moje - @nofreeusername Tato knížka si mě přilákala hlavně díky svému podzimnímu vzhledu. Podzim je mé nejoblíbenější období a jsem vděčná za každé čtení s touto tematikou. Kniha byla čtivá. Díky chatům se čte opravdu rychle, ale zároveň jen prokládají děj, takže vás ani nepřipraví o příběh. Taky se mi moc líbil nápad vyobrazené ledničky, kde v průběhu příběhu přibývají obrázky. Romantická linka byla moc fajn. Už teď tolik romantiku nevyhledávám, ale čtení mě i tak bavilo. Chemie mezi hlavními hrdiny byla skvělá. Jeden byt, jedna postel… a city, které měly zůstat u ledu. Liz se nemůže dočkat, až vypadne na vysokou a nechá za sebou dramata ze střední. Kdyby jen tak místo nudných hodin filozofie mohla péct skořicové šneky a její spolubydlící na koleji se ji nesnažila proklít… Osud jí do cesty pošle volný byt, a jakmile spatří svou novou kuchyň, je jasné, že odsud ji už nikdo nedostane. Ani namyšlený hokejista, který se stane jejím spolubydlícím. Když žádný z nich nedokáže toho druhého přimět, aby se vystěhoval, uzavřou křehké příměří. A zakázané city už klepou na dveře. Za mě super oddechovka ma podzim. Mám díky ní ještě větší podzimní atmosféru a chuť si něco upéct! Od autorky už jsem četla i knihy, které se mi líbily o trochu víc, ale nemohu nic vytknout, kniha byla super.

Musím říct, že s každou přečtenou knihou od Nofreeusernames jim přicházím o něco více na chuť. Navíc je tentokrát hlavní hrdinkou příběhu jedna z postav, kterou jsem si oblíbila už v Navždycky, i když tam vlastně měla jen velmi málo prostoru. No a jednotlivé příběhy mezi sebou dělí pár let, takže došlo k nějakým změnám, i když láska k Ledovému království zůstala. Já mám radši jaro než podzim, ale při čtení téhle knihy na mě přešla taková ta správná podzimní nálada. A já si chtěla jen udělat kotel čaje, provonět celý dům skořicí, ideálně ze skořicových šneků, a zachumlat se s dekou na gauči s filmem nebo knihou. Hlavní hrdinka navíc ráda peče, takže se divím, že se mi povedlo jednotlivé stránky neposlintat. Příště prosím doplnit i recepty, abych mohla jednotlivé kousky vyzkoušet. Jednotlivé postavy mě bavily, byly mi sympatické a užívala jsem si chemii mezi nimi. Hrozně jsem si užívala pošťuchování ústřední dvojice, ale i některé vedlejší postavy mi dost přirostly k srdci. Líbila se mi i dynamika hokejového týmu, a to, jak spolu fungovaly a hodně dobře se doplňovaly. Přestože hokeji úplně nefandím, tak tady mě bavil, nebylo ho tam nějak přehnaně moc, takže za mě ideální. V knize je i plno popkulturních narážek, které jsem si užívala, i když v Cizince mám velké mezery. Jako vždycky u Oliných knih je naprosto v TOPu grafické zpracování knihy. Od doby, kdy spojila své síly s Adélkou Stopkou, jsou její knihy v tomto ohledu opravdu nádherné. Už předchozí adventní kalendář byl boží, ale nápad se vzkazy na lednici mě úplně dostal a u každé kapitoly jsem se těšila, co na ní bude tentokrát. Ola si navíc v knize připravila i takové malé překvapení, na které se můžete těšit a svou knihu tím udělat ještě víc jedinečnou. Takže za mě rozhodně doporučuji. Jedná se o skvělou jednohubku, kterou máte během chvilky přečtenou a skvěle vás naladí na podzim. Nejsem úplně fanoušek těch prvních knih ze série Navždycky, ale tahle si mě opravdu získala a já se tentokrát těším, s čím přijde příště.