Jeho životem prošly dějiny téměř celého

20. století a počátku 21. století.

Za války byl totálně nasazený v někdejší

židovské továrně, v jejím závěru

stál v Praze na barikádách a po osvobození

pomáhal při opravě Míčovny

Pražského hradu. V roce 1969 odlil

posmrtnou masku Jana Palacha.

Od sedmdesátých let pracoval na opravách

sgrafitové výzdoby fasády zámku

v Litomyšli.

Po sametové revoluci

věnoval Václavu Havlovi sochu Ifigenie

a po smrti prezidentovy ženy Olgy

Havlové upravil jejich rodinnou hrobku

na Olšanech. Udělal pomník obětem

komunismu na pražském Petříně

i sochu pro pietní místo Milady Horákové.

Jeho sochy a reliéfy jsou zastoupeny

v Národní galerii v Praze

a v mnoha českých a zahraničních galeriích

a soukromých sbírkách. Stálá

expozice jeho díla je ve sklepení zámku

v Litomyšli.