EN

Nebezpečná bezpečnost

Karel Kaplan


O činnosti a zločinnosti StB
Kniha uznávaného badatele v archivních pramenech mapuje nejbouřlivější období vzniku a mechanismus neslavného fungování Státní bezpečnosti po roce 1948. Popisuje způsob "výroby" politických procesů i monstrprocesů, jako byly např. procesy s Miladou Horákovou či Rudolfem Slánským a spol., a příčiny i důsledky role, kterou tato instituce sehrála v dějinách. Detailní vhled do zákulisí StB, výslechové metodiky, práce sovětskáých poradců odhaluje zrůdnost této organizace, která posléze začala požírat samu sebe.
Jiné dostupné formáty:

Detailní informace

Ilustrátor ČTK
Jazyk čeština
Počet stran 400
EAN 9788076621367
Datum vydání 27.05.2021
Věk od 15
Formát 130x200 mm
Nakladatelství KNIHA ZLÍN
Edice Hot History
Hmotnost 0,535
Typ Kniha
Vazba vázaná s laminovaným potahem

Státní bezpečnost patřila k nosným sloupům a k hlavní opoře komunistického režimu. Její úkoly a cíle, jakož i metody její práce, se během jejího trvání měnily, ale vždy ochraňovala režim, právě existující podobu moci. V období, kterým se zabývá tato kniha, dosáhly moc a hrůzy aktivity Státní bezpečnosti nejvyššího stupně. Tragicky zasáhla do osudů statisíců občanů a do života celé společnosti. Její činnost byla mnohotvárná a ovlivnila všechny oblasti společenského života. O nezákonnostech StB podaly mnohá svědectví její oběti, a to již v letech 1968 až 1969 a nejvíce od roku 1990. Tehdy se počaly zpřístupňovat dosud utajené archivy, které odkrývají další poznatky o této instituci.

Od původního vydání této knihy uplynulo již bezmála další čtvrtstoletí, její přínos je však stále živý. Publikací, studií i monografií mapujících činnosti a zločinnosti Státní bezpečnosti vyšla během posledních desetiletí celá řada. S dalším zpřístupněním archivů vyšla najevo i další fakta, která zpracovali mnozí badatelé i pro knižní vydání.

Publikace uznávaného badatele v archivních pramenech Karla Kaplana má však stále čím oslovit, a to zejména v době, kdy se velmi často zkreslují historická fakta a nebezpečně relativizuje etický odkaz moderní historie, máme dokonce morální povinnost k dalším generacím naše dějiny znát a jejich odkaz předávat dál.

O činnosti či spíše zločinnosti Stb mluví za své citace hlavních aktérů:

„Raději zakroutím sto padesát jiných krků, než aby zakroutili můj vlastní,“ Michail Timofejevič Lichačov, sovětský poradce přidělených na MNB po roce 1948

„Nebojte se jmenovat třeba prezidenta. My jsme rozhodnuti zneškodnit každého, nikoho se nebojíme,“ Stanislav Baudyš, náměstek ministra národní bezpečnosti v letech 1951–1953

„O tom, kdo je vinen a kdo nevinen, kde končí omyly a chyby a kde nastává trestní odpovědnost, rozhodne strana za pomoci orgánů národní bezpečnosti,“ Karol Bacílek, ministr národní bezpečnosti v letech 1950–1952

„Státní bezpečnost zdokonalila své metody a od pouhého usvědčení pachatelů přešla k jejich přesvědčování o trestnosti jejich jednání,“ Bohumil Ziegler, státní prokurátor, červen 1950

„Protože jsme neměli k vyšetřování obvykle téměř žádných usvědčujících materiálů, bylo nám, všemi poradci zdůrazňováno, že rafinovaný nepřítel a zkušený špion nezanechává po sobě nebo po své činnosti usvědčující materiály a že je třeba ho k doznání prostě přinutit,“ Bohumil Doubek, náčelník Správy vyšetřování StB

„Stranická organizace v roce 1951 vyhlásila soutěž zaměřenou na co největší délku výslechové doby a pracovního času. Na základě této soutěže odměňovala knižně příslušníky, kteří docilovali nejdelší pracovní výslechové doby,“ ze zprávy MV o vyšetřování protistátní činnosti v letech 1949–1954

„Nejraději bych z té sekyrárny utekl,“ Ladislav Kopřiva, ministr národní bezpečnosti v letech 1950–1952

Ke stažení

pdf Ukázka.pdf

Hodnocení čtenářů

V současné době nejsou vytvořena žádná uživatelská hodnocení.

Vaše hodnocení

Uživatelskou recenzi mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé

 Přihlásit
NAPIŠTE NÁM