Opět jsem nadšeně sáhla po knize mé oblíbené Lucie Hlavinkové, a znovu jásám! Sledujeme příběh patnáctileté Jany, která vyrůstá v totalitě, zemřel jí nedávno tatínek a prarodiče se chovají docela zvláštně. Jana má stále pocit, že její rodina něco tají nebo přinejmenším jí neříkají pravdu. Pustí se tedy do vlastního pátrání, co za tím vším vězí. A jak postupně rozkrývá rodinné tajemství, přichází na velmi zajímavé věci! Líbilo se mi vyprávění z pohledu dospívající Jany, která, ač někdy trochu naivně, ale s tvrdohlavostí náctileté, šla za svým cílem - dozvědět se pravdu. Skvěle vykreslené prostředí totality, které si jistě dovedou představit i později narození, kteří tuto dobu nezažili. Příběh má spád, napětí a je velmi čtivý. Další kvalitní román se zajímavě zpracovaným tématem naší historie. Velmi doporučuji!

Patnáctiletá Jana prožívá běžné starosti a radosti dospívající slečny. Řeší školu, chlapce, ale přeci jen je v něčem maličko jiná než ostatní děvčata. Zjistí totiž, že její rodina skrývá tajemství, které by ráda rozluštila a dozvěděla se tak pravdu. Vše začne jedním dnem, kdy se hrabe v mámině skříni a najde sešit s pevnými deskami. Dočítá se v něm o podivných situacích. Zní to jako pohádka, ale přesto nevěří tomu, že to pohádka opravdu je. Z celého textu je spíš zmatená a nechce se ptát své maminky, protože by ji nerada rozrušila. Před rokem jí totiž zemřel manžel a Janě milující otec. Prarodiče se taky chovají podivně, když Jana zabrousí s otázkami do minulosti a tak vezme vše sama do své hrsti a pátrá. Pátrá a hledá až se dozví šokující informace, které si sama v sobě musí nejprve srovnat... Knížku doporučuji všem. Opravdu všem, kteří si chtějí přečíst kvalitní společenský román, kdy je otevřeno jedno téma. Možná i několik témat, která rezonují ve společnosti. Já se našla hlavně v tom jednom, které vám v recenzi určitě neprozradím, abyste byli stejně tak překvapení a spadla vám brada jako mně.