Vždycky je pozdě
Keo má svých starostí dost. Když si někdy všimne, že by se měl starat i o něco jiného než o sebe, vě...
Novela “A nevěsta zavřela dveře“, za niž autorka obdržela prestižní Brennerovu cenu, je příkladem autorčina smyslu pro humor.
Na pozadí malé rodinné tragédie zde umně rýsuje portrét jedné společenské vrstvy a zároveň si utahuje z rodiny svatebčanů, kterým nevěsta dává ve svatební den nečekaně košem. Margie, hlavní hrdinka novely, která za sebou zavřela dveře, popisuje naprosto věrohodně a přitom s humorem, jeden z nejvypjatějších okamžiků v životě izraelské rodiny – den svatební. Mladá nevěsta se od rána zavírá v ložnici svých rodičů a odmítá z pokoje vyjít, nebo alespoň vysvětlit, proč se nechce vdávat. Svatební obřad se blíží a mladá nevěsta zůstává neoblomná. Nepomáhají sliby, přemlouvání ani výhružky. Kromě zarputilé Margie a ženicha Matiho se setkáváme i s nervózními, starostlivými rodiči obou snoubenců a dalšími příbuznými. Matalonová v novele nabízí pronikavý pohled do fungování základní jednotky izraelské společnosti, kterou je rodina, a odkrývá spletité vazby jednotlivých společenských vrstev a jejich třecí plochy.
Izraelská spisovatelka Ronit Matalonová (1959–2017) patřila k významným hlasům současné hebrejsky psané literatury. Kromě cenami ověnčené prózy se věnovala žurnalistice, v 80. a 90. letech, v době první intifády, psala reportáže z Pásma Gazy a Západního břehu pro levicově orientovaný deník Haarec. Kromě toho se věnovala esejistice, vyučovala srovnávací literaturu a kreativní psaní na univerzitě v Haifě. Ve své tvorbě se Matalonová, jejíž rodina pocházela z Egypta, věnovala převážně identitě mizrachi Židů, tj. orientálních Židů původem z arabsky mluvících zemí. Ti oproti Židům aškenázského, evropského původu zažívali především bezprostředně po založení Státu Izrael útlak ze strany vládnoucího, převážně aškenázského, establishmentu. Zároveň se jasně profilovala jako feministka.
Uživatelskou recenzi mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé
Přihlásit