Divoká říše nasadila laťku neskutečně vysoko. Nechci vyloženě říct, že v pokračování jí autorka nedokázala udržet, ale už to pro mě nebyl takový zážitek. Přijde mi, že zde máme zbytečně opakující se scénáře a až moc velkou snahu čtenáře šokovat nekonečným množstvím zvratů. Tím ale neříkám, že by mě Nezkrotná říše zklamala, jen ji miluju o kapku méně. Další řádky mohou obsahovat recenze na předchozí díl! Brex se zde ocitá v dalším vězení - tentokrát v pozlacené kleci krále fae Killiana. Ten je instantně další love interest (můj i hlavní hrdinky), ale přinese zároveň první velmi zajímavý zvrat, se kterým bych se bohatě spokojila a kniha se mohla do konce věnovat téhle pecce. Zjistíme, že Brexley vlastně celý život žije ve lži, kterou do ní odmalička vtloukali a sama se rozhodne najít pravdu. Tenhle nápad dát jí do hlavy pořádného brouka a pochybovat o všem, co do té doby znala, se mi moc líbil. Prostě této hlavní hrdince nic nespadne do klína a to je super změna. Navíc zde dostaneme hromadu nových postav a já je všechny žeru! Jsem ráda, že se autorka soustředí i na ně, dává jim v příběhu prostor a zapojuje je do děje, aby je čtenář mohl víc poznat a najít si k nim cestu. Navíc ten malinký detail, kdy nám odhalí i něco z backstory, to na knihách miluju. Krom toho se ale moc dalšího nestane. Přijde problém, Warwick ho vyřeší, vzájemně na sebe budou vrčet a vyčítat si hromadu věcí. Každopádně tyhle jejich vzájemné přestřelky mě prostě baví a neumím si bez nich knihu představit. Je to sarkastické, zábavné a hlavně to pořádně sexuálně jiskři. Co mi přijde jako velmi zbytečný fakt v ději, pak to, jak Brexley musí přitahovat každou mužskou postavu v okruhu třiceti metrů. Ten trojúhelník bych ještě snesla, ale autorka tady vymyslela snad šestiúhelník? Druhá věc, která mě u pokračování zklamala je to, že posledních asi 60 stránek bylo neskutečně překombinovaných. Z počátku jsem k Brex měla velké sympatie, jelikož nic nedostala zadarmo, ale trošku se bojím, aby se postupem času nestala nepřemožitelnou. Stejně tak bylo až moc šokujících momentů, u kterých za mě platí čím méně, tím lépe. Doufám, že třetí díl bude zase trošku klidnější v těchto částech a bude mít spíš podobný vibe, jako měl právě začátek série. - 3.5

Druhý díl Divoké říše začíná tam kde skončil první, díky Warwickově zradě se Brexley stala zajatkyní a pokusným králíkem Killiana, vládce budapešťských fae. Netrvá dlouho než Brexley pochopí, že je jen další figurkou zapletenou do pavučiny lží, které rozbíjejí všechno čím je a čemu věří. V první řadě bych ráda řekla, že jsem si knihu neskutečně užila, příběh je velmi čtivý, prostředí postapo Budapešti a surovost Divoké říše mě ohromily i na podruhé, ale… Co v knihách opravdu nemusím, je opakování děje. Když se stejný vzorec objeví několikrát, člověk si pak říká, jestli to nešlo napsat jinak, lépe. Kdykoli se hlavní hrdinka ocitne ve svízelné situaci, můžete si být jistí, že něco exploduje. A to je jen jeden z příkladů. S pokračováním příběhu se objevilo pár nových postav, u kterých doufám, že dostanou více prostoru. Také mě velmi potěšila přítomnost poměrně velkého množství postav z první knihy, hlavně tedy jejich vazby na venkovní svět. U některých autorka nastínila i backstory, což se mi moc líbilo. Stejně jako v prvním díle, ani tady nechybí pěkně žhavé scény. S čím jsem ale měla problém, byl milostný mnohoúhelník, kdy jsem absolutně nezvládla počítat, z kolika postav je Brex odvařená a naopak. Úplně by mi stačil Warwick a Killian. To nic nemění na tom, že jsem knihu přečetla na jeden zátah a nutně potřebuji odpovědi na všechny otázky. Navíc se třetí díl odehrává v Praze, o to víc se na pokračování těším!