Román z roku 1967 vypráví o vztahu dvou bratrů, kteří se po mnohaletém odloučení navracejí do rodného domu v hustě zalesněném západním Japonsku. Zatímco starší Micusaburó se snaží vyrovnat se sebevraždou svého přítele, narozením postiženého syna a manželčiným alkoholismem, mladší Takaši se pokouší podnítit místní mládež ke vzpouře proti korejskému obchodníkovi, „Císaři supermarketů“, aby tak ochránil místní společenství před hospodářským a kulturním rozkladem. Oba bratři zároveň žijí ve stínu neobjasněné předčasné smrti svých dvou sourozenců, staršího bratra a mladší sestry. Když je rodinné tajemství konečně rozkryto, vztah obou bratrů se ocitá v hraničním bodě. Když v roce 1994 obdržel Kenzaburó Óe Nobelovu cenu za literaturu, komise označila tento román za autorovo vůbec nejvýznamnější dílo.