„Nenechme se návratem mrtvého Marciána překvapit.

Režim, který dokáže zabít stovky lidí, jistě dokáže jednoho mrtvého oživit.“

Toto je příběh života krajského tajemníka KSČ v Olomouci, soudruha Rudolfa Marciána. Že vám o něm v hodinách dějepisu nic neřekli? Škoda, protože jeho život odráží turbulence první poloviny 20. století. Litovelský rodák Marcián (*1919) byl v roce 1938 pár dní komunistou, aby poté „pomáhal“ uprchlíkům z pohraničí, za protektorátu bojoval jako partyzán a sloužil coby konfident. V létě 1945 se vynořil v Kroměříži, kde se stal nohsledem urputného bolševika a zlotřilého psychopata JUDr. Alexeje Čepičky. Pod jeho ochranou stoupá nomenklaturou až na pozici krajského tajemníka a otevírají se mu dveře na pražské ministerstvo…

Píše se rok 1950. Socialismus v Československu sice vítězí, ale přesto se mu nedaří zvítězit. Je třeba najít kořeny nezdarů. Horáková, Píka či Toufar nestačí, pohleďme tedy dovnitř Strany. Rudolf Slánský by mohl být Škůdcem, že? Avšak je tu jiný soudruh: Rudolf Marcián. To by mohl být vhodný adept na všežravého parazita! Intriky sovětských poradců a českých estébáků však překazí krvavá událost – Marcián je zastřelen. Podivná smrt mladého a nadějného kádra se nestane ani významnou událostí, ani povelem k zahájení honu na zrádce socialismu. Jak je to možné? Proč musel Marcián zemřít a proč byl zcela vymazán z národní paměti?