Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku. K čtenáři se dostává příběh Báry, ženy z velkoměsta, která se přestěhuje k partnerovi Igorovi na vesnici. Jednak je konfrontována s jiným životním stylem, faktem, že se nemůže vyhnout Igorově první partnerce Petře, která s novým partnerem, Igorovým bratrem Štěpánem, vychovává 2 děti, Igorově čerstvé bývalce Elišce, která musela ustoupit a kterou by Igorova matka Jarka nejraději viděla na místě Báry. Postupné rozpoznávání rodinné dynamiky, chápání potřeb všech kolem a hlavně svých, čím dál větší komplikace a rozeznávání faktů, které se nejprve jeví nějakým způsobem, a až na druhý, třetí pohled se rozmotává hluboce zakořeněná historie traumatických zážitků, které postupně vygradují. S tím vším je Bára konfrontována a spolu s novou informací, kterou sama nejprve musí zpracovat, musí vymyslet plán, jak pomoci těm, kterým je ubližováno nejvíce. A kdo ví, třeba ze všech těch kostlivců, kteří vypadávají ze skříně, a předložených traumat se nakonec vyklube i něco pozitivního. Ale jestli tomu tak bude, k tomu všemu čtenářům doporučuji se pročíst až do konce. Jedna z knih, které se nečtou snadno kvůli tématům, které navíc pro někoho můžou být spouštěčem traumatizujících vzpomínek. V příběhu, který je skvěle napsán, autorka rozehrává dějové linky pěkně od základů, které postupně buduje a kousek po kousku odkrývá celou stavbu, až na čtenáře na konci čeká po dramatickém rozuzlení zápletky pohled na horizont skýtající také rekapitulující ptačí perspektivu celého příběhu jakoby za odměnu adekvátní zážitku po výstupu na veliký kopec s dech beroucím výhledem. Autorka rozděluje děj knihy do kapitol z pohledu Báry a Petry. Proč ne Báry a Igora, ptáte se? I to pochopíte postupně při čtení a věřte, má to své opodstatnění. Nicméně věřím, že i pohled Igora by býval zajímavý, ale ne ten nejdůležitější při této stavbě příběhu. Když nad tím s lehkým odstupem přemýšlím, co to vytváří je pocit čtenáře, že by jej býval zajímal i tento pohled, jelikož se jedná o jednu z integrálních postav, ale dokážu chápat, proč si prostor „nezasloužil“.

Měla jsem možnost si knihu přečíst ještě, než oficiálně vyjde. (Oficiálně vychází 27.2.2025). Zaujala mě anotací a obálkou, tak jsem se do ní pustila a neudělala jsem chybu. 🫶 I když jsem už o Veronice slyšela, toto byla má první kniha, která se ke mně dostala a teď po dočtení vím, že určitě nebyla poslední. Příběh Báry a Petry se mi vryl pod kůži. Zdá se, že se jedná o rodinný román, ale je v něm o hodně víc. Při každém otočení stránky jsem přemýšlela o svém životě a o tom, jak má někdo štěstí na lidi kolem sebe a někdo takovou smůlu. Co vede lidi, aby se chovaly tak odporně jako matka Igora. Co se člověku muselo v životě stát, že je ochotný a schopný ubližovat všem ve svém okolí. 😏