Cestopis Petra Janši je příjemným počtením a povzbuzením pro všechny, kdo v sobě řeší, zda sebrat odvahu a být či nebýt cestovatelem. Autor zve čtenáře do více i méně vzdálených, známých i neznámých míst a dělí se o své zkušenosti, doporučuje, kam zavítat, co vidět a nepřehlédnout. Nevnucuje, nepředstírá, nepodbízí se. Kapitoly plynou tu poklidně, jindy s dramatickou zápletkou či rozuzlením. Občas děj osvěží autentickou historkou a vlastními trapasy, které bere s nadhledem a s humorem. Jindy se zase dojme, zavzpomíná, poděkuje a složí poklonu. Chápu – cestování bez emocí by něco podstatného chybělo. Jako příslovečná Ariadnina nit se všemi cestami, příběhy a událostmi proplétá láska a obdiv k přírodě, umění, historii a samozřejmě k cestování. Petr Janša se prostě před lety, zda být či nebýt cestovatelem, rozhodl správně. Na nás čtenářích nechává, zda jej budeme následovat.

Vážený cestovateli a autore Boje o holý život, orgie i setkání se žralokem, s nadšením jsem vaši knihu přečetla. A to jedním dechem. Většinou mi cestopisy přijdou příliš podrobné a vcelku dost nudné. Ale při čtení řádků vašeho cestopisu jsem se vskutku bavila. Obzvláště při pasážích, kde se obchodníci cizích zemí snaží mluvit česky, nebo vy v počátcích Německy. Zapůsobily na mě popisy krajiny i měst. Při vašem vyprávění jsem si barvitě představovala výjevy, které popisujete. Od setkání se žralokem až po Malého prince. Vaše kniha je skvělým návodem kam a kdy jet a co může cestovatel od daných míst očekávat. Kvituji i historické události dokreslující atmosféru vašich cest. Vše srozumitelně, přehledně, stručně. A to nemluvím o tom, že čtenáře necháváte nahlédnout i do vašeho soukromí, díky vašim popisům, mám pocit, že se známe. Rozhodně knihu doporučuji každému nadšenci do cestování a i já sama, pokud mne v budoucnu chytne cestovatelská horečka, vaši knihu využiji jako návod kam se podívat. Zatím mne ze všech těch krásných a zajímavých míst nadchnuly Kapverdy. Tolik rozmanitých zážitků na zdánlivě malém území.