Ze začátku jsem měla trochu strach z toho, že se mi kniha nebude líbit. Bála jsem, protože jsme tentokrát trošku odbočili od hlavního příběhu. Slyšela jsem spoustu protichůdných názorů. Že je kniha zbytečná nebo nedůležitá a můžu ji klidně přeskočit, ale na druhou stranu zase to, že je pro celou sérii a její samotný závěr zásadní. Jsem velice ráda, že jsem nakonec odolala nutkání vrhnout se rovnou na závěr série, protože bych potom byla zklamaná, že jsem si Věž úsvitu nepřečetla. A hlavně, když už mám rozečtenou nějakou sérii, tak ji prostě musím přečíst celou. Věž úsvitu je opravdu velmi dobrá. Chaol prošel během tohoto dílu neskutečným posunem, bylo vidět, že se jeho postava vyvíjí. Přiznám se, že jsem nebyla jeho fanouškem, až do doby, než jsem četla tento díl. Stejně jako v Krvavém ostří jsme se i tu seznámili s novými postavami, které budou mít podle mě zásadní vliv na závěr série. Nové postavy jsou zajímavé, jejich příběhy mají šmrnc. Odhalili jsme spoustu zajímavých informací a už se nemůžu dočkat, jak tyto ovlivní závěr samotný. Já jsem knihu četla po dočtení Říše bouří, ale jejich děje se odehrávají současně. Pokud nemáte problém číst dvě knihy zaráz, jako já, klidně si ji můžete přečíst souběžně. A rozhodně nesouhlasím s tím, že je kniha nedůležitá a můžete ji přeskočit. Podle mě, rozhodně neprohloupíte, když si ji přečtete. Takže směle do toho 😊