Lesley-Ann Jones již před dvaceti lety napsala knihu, věnovanou životu Freddieho Mercuryho – „Freddie Mercury: Bohémská rapsodie jednoho života“. A byl to právě přístup k jeho osobě a úcta, důstojnost a citlivost s jakou se géniovi jeho formátu věnovala, že si ji vybrala osoba velmi blízká Freddiemu a oslovila ji. Autorka tak dostala přístup k velmi osobním, nezveřejněným, soukromým zápiskům, datům, informacím, které dotváří a odkrývají povahu a život Freddieho, jeho osobní zážitky vztahy, naděje, strachy, lítosti, klíčové události, oddělení Farrokh Bulsara od persóny Freddieho Mercuryho na pódiu. Autorka ve čtnácti kapitolách předkládá obraz slavného zpěváka od jeho dětství, traumat, co jej formovalo. Kdo patřil mezi jeho nejbližší okruh osob, kterým bezmezně důvěřoval, kdo patřil do okruhu osob, se kterými měl osobní vztah, a jemně se dotýká podstaty spolupráce se členy kapely a jejich manažery. Ale o kapele to není. Je zdůrazněna důležitost hudby a umění jako takového, které formovalo Fredieho a prostupovalo celým jeho životem až do jeho konce. Autorka velice citlivě proplétá fakta s vysvětleními mylně prezentovaných situací, faktů v interviích, které díky blízké osobě, (kterou nebudu dále identifikovat, to ať si každý přečte sám), získávají jiných rozměrů a jiných barev a tónů. Dostáváme náčrtek velmi láskyplného a citlivého vztahu Freddieho a dané osoby, který se nemění a je stálý. Navíc čtenář při čtení nabývá dojmu, jako by byl u kamarádky na kafi a byl součástí vyprávění a byl Freddiemu Mercurymu tak blízko, že by stačilo se natáhnout…..

Před pár lety se zjistilo, že si Freddie psal velmi osobní deníky a odkázal je nejbližšímu člověku. Díky nim teď můžeme zjistit, jaký Freddie skutečně byl, jaké bylo jeho dětství na Zanzibaru i v Indii, jaké byly jeho obavy, touhy i lásky a jaké tajemství před světem skrýval. Na tuto knížku jsem se opravdu hodně těšila. Mám ráda životopisné knihy, o Freddiem už jsem něco četla, tak jsem byla zvědavá, co dalšího a nového se dozvím. Nakonec jsem se s knihou docela potrápila a vlastně do teď nevím, jestli jí vůbec věřím. Hned na začátku odhalíte jedno velké tajemství a tím se bude odvíjet celý příběh. Bohužel, kromě toho tajemství je tu spousta nedůležitých věcí, které se neustále opakují a já se při čtení občas i dost nudila. V textu bylo hodně „negativismu“, místy až nenávisti a mě to vážně nebavilo číst. Abych jen nekritizovala, dozvěděla jsem se určitě spousty nových věcí z Freddieho života, i když na můj vkus tu bylo hodně opravdu osobních a velmi intimních informací, které bych v takové knize asi ani nepotřebovala. A když víte, kdo v knize vypráví, tak mi to nepřišlo ani vhodné. Bohužel mi nesedl ani styl, jakým je kniha psaná. Čekala jsem přímé citace z deníků, nějaké konkrétní pasáže. V knize jsou však deníky pouze převyprávěny a pro mě to ztratilo určitou důvěryhodnost. Moc mě to mrzí, ale tato kniha mě zklamala.