Básník, dramatik, scenárista populárních filmových komedií a pohádek. Mezi nejznámější patří Kdo chce zabít Jessii, Pane, vy jste vdova, Šest medvědů s Cibulkou a seriály pro děti Arabela, Létající Čestmír nebo Křeček v noční košili. Macourek si liboval ve fantastických námětech – jeden použil i v populárním kresleném seriálu Mach a Šebestová, jenž získal také knižní podobu a několik pokračování. Vedle Macha a Šebestové vyšla v Albatrosu také Macourkova dětská kniha Žofka ředitelkou zoo nebo Všichni sloni v orchestru. S Kájou Saudkem pak Miloš Macourek spolupracoval na stěžejním díle českého komiksu – Muriel a andělé.

Spisovatel Ludvík Aškenazy pocházel z česko-židovské rodiny v Českém Těšíně. Maturitu složil roku 1939 v polské Stanislavi, tehdy právě zabrané SSSR. Pak studoval v polském Lvově slovanskou filologii. Za druhé světové války působil v 1. československém armádním sboru v SSSR vedeném Ludvíkem Svobodou, bojoval i u Sokolova. S vojskem se vrátil do vlasti a hned po návratu, v květnu 1945, se seznámil a poté oženil s Leonií, dcerou německého spisovatele Heinricha Manna. Narodili se jim synové Jindřich a Ludwig. Po druhé světové válce pracoval Aškenazy až do začátku 50. let v pražském rozhlase jako reportér a zahraničně politický komentátor. Působil také jako válečný zpravodaj v Izraeli. Zároveň se zařadil mezi klasiky rozhlasové hry. Po srpnové invazi roku 1968 Ludvík Aškenazy emigroval s rodinou do západního Německa, dál byl spisovatelem na volné noze, po nějaké době začal psát německy. Až do roku 1976 žil v Mnichově. Od počátku mělo jeho psaní svébytný, poetický styl, často s melancholickým podtónem. Mimo pohádek psaných pro rozhlas napsal v Německu mnoho rozhlasových her, které většinou i sám inscenoval, a řadu televizních a filmových scénářů. Dětské knížky vzniklé v emigraci vyšly v řadě překladů do dalších jazyků, rozhlasové hry se dočkávaly uvedení ve Velké Británii, Kanadě a Skandinávii.

Spisovatel, který se narodil roku 1911 jako Václav Cafourek, je považován za pokračovatele klasiků českých pohádek. Právnickou fakultu nedostudoval, věnoval se raději tvorbě pro dětské časopisy a stal se vedoucím vysílání Československého rozhlasu pro děti a mládež. Své pohádkové příběhy, v čele s tím o loupežníku Rumcajsovi, často umisťoval na Jičínsko. Ve spolupráci s Československou televizí pak vznikly kultovní večerníčky – například Pohádky z mechu a kapradí, Říkání o víle Amálce, O makové panence a motýlu Emanuelovi, O Kubovi a Stázině.

Bohumil Hrabal (1914–1997) je český prozaik a jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších spisovatelů druhé poloviny 20. století. Po roce 1970 nesměl několik let oficiálně publikovat, psal do samizdatových a exilových periodik. Mezi jeho nejznámější díla patří Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále, Postřižiny nebo Příliš hlučná samota. Řada Hrabalových textů byla zfilmována. Hrabal jako autor byl dlouhá léta spjat s nakladatelstvím Mladá fronta, které v roce 2019 obdrželo cenu Magnesia Litera v kategorii Nakladatelský čin za vydání sedmisvazkových Spisů Bohumila Hrabala.