Už jsem přečetla druhý díl :) aa čekám na třetí

Čtení příběhů, které jsou psané v přítomném čase, není můj šálek kávy. Bála jsem se, že se budu trápit, hodně trápit. Jenže autorka s mým trápením zatočila asi během 10 stránek. Tak rychlý dějový spád jsem snad ještě v žádné (přečtené) knize nezaznamenala. Během čtení jsem si docela rychle utvořila názory na jednotlivé postavy a málokdy jsem ty názory změnila. Bohužel jsem si však žádnou postavu neoblíbila. Hlavní hrdinka je hodně cílevědomá a za svým by si šla snad i přes mrtvoly, někdy jsem ji chápala víc a někdy zase míň. Fandila jsem jí, rozhodně to neměla, díky své povaze, v zemi víl jednoduché. Za to její dvojče je úplný omyl přírody a nejraději bych ji viděla zakopanou někde v lese. (ano, až tak moc mě donutila autorka ji nenávidět) Kdykoli na tuto knihu pomyslím, tak mě jako první napadne slovo nenávist. Ta čtenáře neopouští celý příběh. Všude samé intriky, politika, krutosti, zlo... smrt, ale také láska, milosrdenství, oddanost, touha něco změnit. Krásně popsaný příběh, promyšlený děj, který plyne bez potíží. Autorka nám nabízí zase úplně něco jiného, odlišného. A přesto... Skvělé recenze a hodnocení mi slibovaly skvělý požitek ze čtení. Po přečtení této knihy však cítím určité zklamání. Čekala jsem víc, než jsem dostala. Proto po pokračování sáhnu pouze z čiré zvědavosti.