Vše je na dobré cestě
Ilja Borončuk, Imre Kiss, Heinrich Kissler. Tři jména, jeden člověk. Mladému sovětskému houslistovi ...
Jak by vypadalo Československo, kdyby naši představitelé odmítli mnichovskou dohodu čtyř velmocí?
Jak by vypadalo Československo, kdyby naši představitelé odmítli mnichovskou dohodu čtyř velmocí?
Zdánlivě poklidné únorové odpoledne roku 1948. Mladá žena a muž v kavárně Slavia hledají odpovědi na neodbytné otázky a rozkrývají temné události posledních deseti let.
„Co všichni ti, které armáda nechala za sebou? Myslel na to vůbec někdo? Používali se civilisté jen jako obranné štíty? Nebo ještě něco horšího?“ Než stihl zareagovat, pokračovala dál: „Myslím, že víte, proč se na to ptám. Mocenské síly se rozdělily. Nikdo neví, co bude dál. Komu věřit. Lidé mizí a umírají každý den. Proč?“ Koutkem oka zachytila odraz v obrovském proskleném okně po své levici. Na okamžik si byla jistá, že zahlédla Samovu tvář. Ne, okřikla sama sebe v duchu. On musí ještě počkat.
„Proč věřit armádě, generále Maláku?“
Uživatelskou recenzi mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé
Přihlásit