Jmenuji se Karolína, jsem obyčejná holka, která žije v Praze. Když jsem byla ve školce, chtěla jsem být prezidentkou nebo řidičkou tramvaje po otci. V průběhu let jsem se přes basketbalovou školu, umělecké kroužky, krátkou modelingovou dráhu a neúspěšné studium na chemické škole dostala až ke svému dětskému snu. Dlouho jsem hledala, co opravdu chci v životě dělat a místo plácání od ničeho k ničemu jsem se pustila do své nové práce řidičky tramvají v Praze. Vše začalo v roce 2013, kdy jsem v tramvajovém v kurzu poznala svého prvního manžela, se kterým jsem se po roce rozvedla. Smůla a omyly se mi lepily na paty a léta plynula v rytmu mého chaotického plácání až do roku 2018, kdy se mi život otočil vzhůru nohama.