EN

DNES DOPRAVA ZDARMA ✨ S kódem FESTIVAL sleva 20 % na vše 

Náhradka

Každé dítě by mělo vyrůstat doma

Barbora Postránecká, Jana Plavec


Skutečné příběhy dětí, které nemohly vyrůstat se svými biologickými rodiči
Novinářka Barbora Postránecká a fotografka Jana Plavec zachytily příběhy těch, kterým osud nadělil těžký začátek života. Jaké to je vyrůstat v dětském domově? Co dítě prožívá, když najde novou rodinu? A co všechno obnáší pěstounství či adopce? Aby vás osudy v této knize zasáhly, nemusíte hned uvažovat o náhradním rodičovství. Životy protagonistů totiž mnohdy nemají daleko k románovým zápletkám – a dokládají, jak moc záleží na tom, aby měl člověk během dětství u sebe někoho blízkého.
Jiné dostupné formáty:

Detailní informace

Ilustrátor Jana Plavec
Jazyk čeština
Počet stran 264
EAN 9788076018532
Datum vydání 02.10.2023
Věk od 18
Formát 165x220 mm
Nakladatelství Vyšehrad
Hmotnost 0,615
Typ Kniha
Vazba brožovaná šitá s chlopněmi

Novinářka Barbora Postránecká a fotografka Jana Plavec zachycují příběhy těch, kterým osud nadělil těžký začátek života. Jaké to je být pěstoun? Co všechno to obnáší? Jaký je rozdíl mezi pěstounstvím a adopcí? Proč potřebuje dítě znát svoji biologickou rodinu? Jak se vyrovnat s tím, když přijdete o mámu a tátu? Jaké to je, vyrůstat v dětském domově? Jaké to je, najít nový domov? A jaký rodič musím být, abych to celé zvládl? Kniha není ale jen pro ty, kteří o náhradním rodičovství uvažují. Je i pro všechny ty, kteří rádi čtou skutečné příběhy, které mnohdy nemají daleko k románovým zápletkám. A vlastně může být pro každého, kdo chce nahlédnout, jaké křehké může dětství být a jak moc záleží na tom, abyste v něm měli někoho blízkého. 

Kniha se věnuje stále živé problematice, která zajímá nejen ty, kdo o náhradním rodičovství (adopci či pěstounské péči) uvažují, ale i ty, kteří mají podobný osud a hledají pomoc. Autorka, známá novinářka, vypráví příběhy náhradních rodičů a dětí z dětských domovů a vede rovněž rozhovory s odborníky. To vše doplňují působivé fotografie Jany Plavec.

Ke stažení

pdf Ukázka.pdf

Hodnocení čtenářů

Lenka Zajíčková
Příběhy dětí jsou si v jednom podobné. A to v touze po lásce, blízkosti, pocitu, že někam patří. Dětské domovy jsou na vysoké úrovni a snaží se v nich ke klasické rodině co nejvíce přiblížit, ale mámu a tátu tam nenajdete. Od 1.1.2025 nebudou děti mladší tří let umisťováni do ústavních zařízení. Budou v péči pěstounů. Je to určitě hodně ožehavé téma se spoustou názorů a tahle kniha vám pomůže v pochopení práce pěstouna. V knize najdete příběhy zdravých dětí, i postižených a různých etnik. Všechny měly těžký start do života a nebo žily v nefunkčních rodinách. Pěstouni jsou tu pak od toho, aby jim dokázali, že mohou žít i normální život. Nemusí se bát, že budou trpět hlady, bude jim někdo ubližovat, nebo že nebudou mít školní pomůcky. A najdete zde i příběhy pěstounů, kteří vypráví jak a proč se pěstouny stali, kolik dětí v péči měli a jaká má pěstounská péče plusy a mínusy. Touží tyto děti poznat své biologické rodiče? Jaká práva a povinnosti mají pěstouni a jaký je rozdíl mezi pěstounstvím a adopcí? To vše dozvíte v této poměrně obsáhlé knize.
Eva Francová
Autorka v knize zachytila příběhy těch, kteří nemohli vyrůstat se svými biologickými rodiči. Jaké to je vyrůstat v dětském domově? Co obnáší pěstounství a adopce? Skutečné životy, zajímavé příběhy, které vás donutí zamyslet se nad tím, jak je u nás nastaveno to, kam s dětmi, kteří nemají své rodiče. Mám ráda knihy rozhovorů a ráda čtu o lidských osudech a když se navíc dozvím něco nového, tak je to top. Tohle všechno v této knize bylo. Najdete zde několik lidských příběhů, přečtete si rozhovory s lidmi, kteří vyrůstali v dětských domovech, ale dozvíte se i pohled z druhé strany – od pěstounů a těch, co si děti adoptovali. Jsou tu rady odborníků a je tu ukázáno, jak to v našem státě funguje a kde se můžete dozvědět více. Je to opravdu smutné, když při čtení pomyslíte na to, kolik dětí je bez domova, odložených, nechtěných. Při čtení však cítíte i určitou naději, že by se dětem mohlo pomoci. Je to rozhodně zajímavé čtení, chvílemi jsem knihu četla jako román, úplně jsem jí byla pohlcena. Skutečně nádherné fotografie skvěle doplňují atmosféru jednotlivých příběhů a vy se tak více seznámíte s jednotlivými „hrdiny“. Jelikož mám tendenci všem pomáhat, při čtení o pěstounské péči jsem měla pocit, že bych i já do toho měla jít. Ale vím, že bych to nezvládla. Všichni pěstouni mají můj neskutečný obdiv. Tuhle knihu by si měli přečíst všichni, kdo se alespoň trochu zajímají, jak to v našem státě chodí. Odkryje mu tak jednu důležitou část, na kterou bychom neměli zapomínat.

Vaše hodnocení

Uživatelskou recenzi mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé

 Přihlásit
Autor knihy
Barbora Postránecká

Barbora Postránecká

Barbora Postránecká je novinářka, vystudovala Fakultu humanitních studií UK v Praze. V následujících deseti letech prošla MF DNES, iDNES.cz a Lidovými novinami, věnovala se především školství. Nyní je se dvěma malými dětmi novinářkou na volné noze. Píše pro magazín Reportér, časopis Heroine či Glanc. Sleduje sociální a lidskoprávní problematiku a zajímají ji osudy lidí, kteří neměli v životě takové štěstí jako většina z nás. Založila iniciativu Vyrůstat doma.
Zobrazit profil autora

Jana Plavec

Jana Plavec

Jana Plavec vystudovala Fotoacademii v Amsterdamu se zaměřením na dokumentární fotografii, absolvovala ji s projektem o sídlišti Chanov. Věnuje se tématu minorit, lidí žijících na okraji společnosti nebo jinak znevýhodněných jedinců a skupin. Zajímá ji vztah mezi člověkem a jeho prostředím, ať už přirozeným, či vynuceným. Dokumentovala například uprchlickou krizi v Evropě, vyloučené lokality u nás i v cizině nebo život žen bez domova. V poslední době v její práci rezonuje konflikt na Ukrajině. Spolupracuje s českými i zahraničními médii a má za sebou několik fotografických výstav.
Zobrazit profil autora

Recenze

Radio Wave - Ztráta rodiče je v dětství to nejhorší, co můžete zažít, říká autorka knihy Náhradka

„„Před třemi lety jsem psala text o kojeneckých ústavech, konkrétně o tom, že jsme jedna z posledních zemí v Evropě, která ještě tyhle ústavy má. A při tom psaní jsem zjistila, že těm dětem, které do kojeneckých ústavů dáváme, strašně ubližujeme,“ vzpomíná novinářka Barbora Postránecká na to, jak vznikl námět její knihy Náhradka."

Deník N - Počet dětí v ústavech klesá, šťastné konce ale mají jen některé příběhy

„Příběhy dětí, které v Česku prošly ústavní péčí, jsou většinou bolestné. Díky náhradní rodinné péči může mít řada z nich šťastný konec. Pěstounů ale stále Česko nemá tolik, kolik by bylo potřeba. Toto téma ohledává ze všemožných stran nová kniha Náhradka."

Metro.cz - Bára Postránecká pomohla prosadit zrušení kojeňáků, nyní vydává knihu

„„Vzali si z ústavu dítě, které se bálo chodit bosé v trávě – protože to nikdy nezkusilo. Brali si děti, které neplakaly – protože v kojeneckém ústavu zjistily, že je to k ničemu, a i když pláčou, nikdo k nim nepřijde... To jsou některé momenty, které se v příbězích náhradních rodičů opakují,“ vypráví novinářka Bára Postránecká."
NAPIŠTE NÁM