Osmnáctiletá Nellie Morrisová žije se svou rodinou ve východním Londýně. Přála by si žít obyčejný život, obklopená svými nejbližšími lidmi a svými přáteli. Jenže to jí uprostřed zuřící druhé světové války není dopřáno. Londýnem každý den zní sirény upozorňující na blížící se nálet německých letadel. Nellie s rodinou, stejně jako její sousedé nalézají útočiště v krytu nedaleké stanice metra. Hluboko pod zemí doufají, že štěstí bude stát na jejich straně a bomby se jim vyhnou. Obyvatelé si přejí, aby už ta zpropadená válka, která páchá tolik neštěstí skončila. Nebezpečí však na ně nečíhá jen z nebe, je tam kde je nečekají. ------------------------------------------------------ Autorka napsala čtivý příběh inspirovaný vyprávěním své babičky, což mě jako čtenáře chytlo za srdce. Popis tragédie je surový a na mě působil hrůzně. Nicméně ve mně celkově příběh nevyvolal větší emoce, další otázky ani zvědavost, ve srovnání například jako to bývá u knih Natashi Lester. Nellie se někdy chovala příliš impulsivně, což se ale dá pochopit vzhledem k věku a situaci v níž se ocitla. K Billovi jsem si nějak bohužel nenašla cestu. 🤷🙄Konec je předvídatelný, jako celek je kniha průměrná, ovšem s velmi osobním silným příběhem na základě skutečných událostí 💔 Jsem ráda, že jsem dostala příležitost si knihu přečíst a dozvědět se o této tragédii. Podmínky žití ve válečném období, následky i důsledky plynoucí z této doby byly a jsou děsivé. A rozhodně by neměly upadnout v zapomnění. . . Hodnocení 3,5⭐