Rukulíbám
Jsou to pouhá slova, přesto mají velkou moc. Není jich vůbec moc: děkuji, prosím, omlouvám se, rádo ...
Kdyby nebohá žížala tušila, kam se vydává, zůstala by raději skrytá v zemi, mezi kořínky petrklíčů a mějemi. Datel si udiveně ťuká na čelo: Tuk! Ťuk! Ťuk! Mezi ptáky se jí zachtělo? Orlí let. Ostříží zrak. Dravčí spár. Do toho chvástavý chřástal ječí. Kuku! Kuku! Kuku! Vajíčko v mém hnízdě je čí? Všude číhá samé nebezpečí. Nenasytný čáp, ale ani drozd není hladu prost. Hlavně, žížalo, pozor na kosáka!
Uživatelskou recenzi mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé
Přihlásit