Ohlušující ticho
Chystáte se číst řádky, mezi nimiž naleznete především posledních pět let mého života. 1825 dní, ze ...
Verše, do nichž autorka shrnula svůj pocit ze světa. Krátké, hutné, vtipné, sprosté a naivní. Někdy klišé, často kýč. Deprese míchaná s humorem. Nekorektní, osobní, ale zarezonují.
Verše, do kterých autorka vtělila svůj světonázor. 42 let čekala, až si to sedne a bude vědět, o čem napsat a jak. Jelikož ji vždy trápilo, kolik se toho dnes namele v éteru a nablije na papír, poezie jdoucí na dřeň se ukázala jako optimální dopravní prostředek. Celý život jí někdo předhazoval, jak je sprostá, tak si s tím přestala lámat hlavu a poslala to do světa nepokrytě. Chcete-li se pobavit nad univerzálně-neuniverzálními poselstvími v mnohdy pichlavém kabátku, Dorotea Vejmelková je pro vás má.
Uživatelskou recenzi mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé
Přihlásit