Autorka má velký dar dostat se čtenáři pod kůži. Skvěle vykresluje své postavy, střída jejich pohledy a oni vám díky tomu přirostou srdci nebo minimálně budete chápat motivy jejich jednání. Lehkost s jakou se takhle kniha čte není v rámci žánru rozhodně samozřejmostí. A to i přestože se jedná o poměrně dlouhé kapitoly - resp. děj je rozdělen pouze dle časových období a střídají se pohledy jednotlivých postav v rámci jednoho delšího úseku, příběh mě okamžitě vtáhl a nepustil. Osobní dramata, světová tragédie, těžké volby a křivdy. A ten závěr? Opravdu skvělý příběh.

Tohle je přesně ten typ knihy, na kterou jen tak nezapomenete. Měla jsem možnost ji přečíst ještě před vydáním – a zůstala jsem v naprostém tichu. Příběh mě doslova pohltil. Děj nás zavádí do Přerova roku 1937, kdy se Evropa začíná chvět pod tlakem nadcházející války. Židovský továrník Hugo Rosenbaum touží po dědici, ale jeho posedlost touhou něco vlastnit a zanechat za sebou spouští lavinu událostí, která hluboce zasáhne mnoho životů. A právě tady začíná příběh, který je nejen o jednom muži – ale o obětech, o volbách, o morálce a o tichých hrdinech. Autorka mistrně pracuje s atmosférou předválečného Československa, se soužitím židovské a křesťanské komunity i s osobními dramaty, která jsou stejně důležitá jako dějiny samotné. Velmi silně na mě zapůsobila postava Emilie – vdovy a matky, která udělá pro svou dceru víc, než si umíme představit. Její příběh se vám dostane pod kůži. Kniha má cit, sílu i přesah. Ukazuje, jak křehká je hranice mezi správným a nutným. A že každé rozhodnutí – i to dobře míněné – nese svou daň. Lenka Chalupová napsala výborný román, který si pozornost rozhodně zaslouží. A já rozhodně sáhnu i po jejích dalších knihách.