
Kdybych si mohla vybrat, chtěla bych bejt černoška
Stojíš na nádraží, míjíš ženu, hubenou blondýnu, nasedáš do vlaku, který se rozjíždí… Zatím je všech...
Sbírka plná pocitů a názorů na svět mladého básníka inspirovaná pohledy do slunce.
Sbírka básní, ve které autor píše o tom, co vidí kolem sebe, ve své hlavě nebo když se podívá do slunce. Kniha se do určité míry vymezuje proti autoritám, občas proti životu nebo jakékoliv logice. Pár ironických pošklebků dodává Pohledům tu správnou žlučovitost a beznaděj. Všechny básně jsou krátké a úderné, doplňují je analogové fotografie Jovana Odaka.
Uživatelskou recenzi mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé
Přihlásit