Kurt Gebauer se narodil roku 1941 ve slezském Hradci nad Moravicí. Už v dětství kreslil, maloval a také sochařil. Začal studovat keramiku a malbu na Škole uměleckých řemesel v Brně, později přešel na Sochařsko-kamenickou školu v Hořicích a pracoval jako kameník na pražských památkách. Akademii výtvarných umění vystudoval v sochařském ateliéru profesora Vincence Makovského a následně u Karla Lidického. Absolvoval několik stáží v zahraničí, v roce 1965 ve Stuttgartu, v roce 1972 v Paříži. Jako sochař ve svobodném povolání pracuje od roku 1969. V roce 1990 byl vybrán k vedení ateliéru sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde dodnes působí jako emeritní profesor. Prof. ak. soch. Kurt Gebauer, dr. h. c. mult., je několik let garantem a pedagogem na ZČU v Plzni, učí také na UK v Praze a konzultuje doktorské práce na TUL v Liberci. Je členem Volného seskupení 12/15 Pozdě, ale přece, zakládajícím členem Nové skupiny a skupiny Wlastenci – přátelé Penklubu. Angažuje se v oblasti architektury a urbanismu.

Marina Feltlová se narodila do česko-italské rodiny, do svých devíti let vyrůstala v Boloni. Po absolvování Filozofické fakulty UK se živila jako novinářka a překladatelka z italštiny, ruštiny a angličtiny. Od roku 2000 pracuje pro Český rozhlas, nejprve působila v zahraničním vysílání Rádia Praha, poté jako redaktorka kulturní publicistiky stanice Vltava se specializací na divadlo a tanec. Od roku 2017 je slovesnou dramaturgyní Tvůrčí skupiny Drama a literatura, kde se věnuje hlavně četbě na pokračování a rozhlasovým hrám. Zároveň přispívá do pořadu Osudy, pro který zachytila například vzpomínky fotografky Evy Fukové, scénografa Petra Matáska, malíře Jiřího Sopka či jazzové zpěvačky Mirky Křivánkové. Překládá uměleckou prózu a drama autorů, jako jsou Davide Enia, Donatella di Pietrantonio, Michela Murgiová, Ascanio Celestini, Dario Fo, Edoardo Erba, Josif Brodskij, Asja Vološina (Esther Bol) a další.