Bořík a jeho kamarádi snad nikdy nezestárnou – nezáleží příliš na tom, zda je jim devět nebo zda se už přehoupli mezi puberťáky neboli „náctileté“,

jak je tomu ve zbrusu nové sérii sedmadvaceti příběhů. Více se teď zamýšlejí nad svou budoucností, méně výhrad mají k holkám a spíš je zajímá, jak si je získat.

Naši hrdinové jsou přirozeně podnikaví a snaží se vydělat nějaké peníze. Duch doby je nemohl nepoznamenat, ovšem jejich „žebrácké“ aktivity jsou jako obvykle

taškařicemi provokujícími k smíchu. Není divu, vždyť se kluci do nich pustili pod vedením Boříkova strýce, vynálezce Chrobáka, známého odborníka na výbuchy

nejen chemické. Jeho zásluhou totiž nikdy není nouze o katastrofy na permanentním rodinném bojišti, a to nejen u Boříka.

Situační humor, groteska, poučné Boříkovy lekce udělované rodičům a jimi s vděčností přijímané – v tom všem zůstávají „boříkovštiny“ lákavým a osvědčeným čtením.

POZNÁMNKA REDAKCE (na konci knihy v 1. vydání z roku 2002)

Čas má zajímavou vlastnost: tu utíká rychle, tu zase pomalu a někdy se jakoby zastaví.

Přesně tohle se stalo legendární čtyřce kamarádů, věčným klukům Boříkovi, Čendovi, Mirkovi a Alešovi.

V reálném životě by jim už bylo hodně přes čtyřicet, ale v historkách Vojtěcha Steklače nestárnou a pořád zůstávají ve školních lavicích.

Bláznivé nápady je neopouštějí a lapálií na jejich kontě jen přibývá.